Montáže antén a satelitní techniky Chrudim

Provádíme montáže anténních a satelitních systémů v regionu Chrudim a okolí.

Kontaktujte nás pro více informací, či nezávaznou nabídku!

Původní zmínky o zástavbě domů z Novoměstské ulice pocházejí již z počátků 18. století. Ze vzpomínek pamětníků rodiny současného majitele se dozvídáme o „nedávné“ historii nějakých 100 let nazpět:

Začátky v Chrudimi

Praděd František pocházel z jižních Čech – z městečka Hůrky. Do školy chodil v Lišově, kde se vyučil truhlářem, na zkušené byl dokonce až ve Vídni. Do Chrudimi se dostal do lazaretu po zranění v 1. světové válce v roce 1915, kde se seznámil se svojí budoucí ženou. Zde začal pracovat v truhlářství u Schneidervintů (již zbouráno - bývalo na rohu vedle obchodu Bálků na Bídě) a potom v truhlářství u Vecků (nynější parkoviště mezi Klášterními zahradami a zubní ordinací u sportovní haly). Toto truhlářství po smrti majitele koupil a pracoval zde. V roce 1920 se oženil s prababičkou Františkou, která bydlela původně v č.p. 46 v Novoměstské ulici s matkou a měli prádelnu a žehlírnu a na zřízení truhlářství vydřeli většinu peněz (v létě v zimě s putnou na zádech tahali prádlo až pod Kopanici k náhonu, kde praly).

Truhlářství

Koupili nynější dům č.p. 53, kde pokračovali s živností prádelny a postupně malý domeček nejdříve zbourali a přestavěli na nynější stav na truhlářství. František byl velmi šikovný a sečtělý. Kromě vyučení po válce pokračoval v Mistrovské škole na zpracování dřeva v Chrudimi. Stejně tak syn Zdeněk, i když měl větší ambice, dobře se učil, chtěl jít na gymnázium, ale jako jediný syn měl převzít živnost, k čemuž nakonec nedošlo díky politické situaci. Od roku 1931 zde již fungovalo truhlářství. Zde se Zdeněk vyučil a měli cca 10 zaměstnanců.

V roce 1942 se Zdeněk oženil s Marií Zachovou, která nahoře v mansardě měla 2 učnice švadleny a provozovala zde živnost a taky se velkou měrou podílela na fungování všech živností v domě. V č.p. 53 pronajímali místnost sklenáři Herrovi (po znárodnění zde měl OPOS čistírnu, kde pracovala prababička Františka, později byla čistírna přestěhována do původní strojovny - dnes rybičky) a nahoře pronajímali pokoj studentům z OA.

Znárodnění

V roce 1947 František polovinu přepsal na syna Zdeňka a fungovali až do roku 1959, kdy se začalo jednat o znárodnění, ke kterému došlo v roce 1960. František zde ještě pár let nějak pracoval, později v nábytku na Bídě. Bohužel pak zapracovaly nervy. Nezvládl, že to, co 40 let budoval, mu sebrali... Nakonec musel ve vlastním domě platit nájem (ještě na ten samý dům splácel hypotéku…!). František umírá v roce 1964 v Havlíčkově Brodě.

Restituce

Dům č.p. 54 převzal OPOS, který zde provozoval kadeřnictví. V dnešní realitce byly prošívané deky, v bytě nahoře švadleny (chodilo se tam po schodech, které byly později zasypány a nyní byly odhaleny).

V roce 1968, když se trochu uvolnil režim, Zdeněk požádal o vrácení části domu. Na základě této žádosti byly rodině vráceny 2 místnosti do zahrádky. V roce 1990 v rámci restitucí bylo vráceno vše podle původního stavu a začíná novodobá historie domů tak, jak je známe již ze současnosti.